Elon Musk a moc nad regulátory

Elon Musk, muž, který nás nutí klást si otázku: kdo dohlíží na dohlížitele? Tento miliardář je na vrcholu nejen svého oboru, ale i celosvětového bohatství, což mu dává značnou moc a vliv. Odsetkáme se, co by se stalo, kdyby Donald Trump znovu usedl na prezidentský trůn a přivedl Muskovo jméno do vládních struktur.

Musk, jako nejbohatší člověk na planetě, měl již několik střetů s regulačními orgány, jako je Komise pro cenné papíry a burzy nebo Agentura pro ochranu životního prostředí. S jeho plnou podporou Trumpa by mohly slabé federální kontroly brzy přestat fungovat, což by vyvolalo zásadní otázky ohledně regulací, které se týkají jeho podnikání.

Raketa SpaceX, kterou Musk řídí, v podstatě určuje plánovaný harmonogram startů NASA, zatímco ministerstvo obrany na něj spoléhá při vynášení většiny svých satelitů na orbitu. Jeho společnosti měly na loňský rok slíbeno 3 miliardy dolarů v rámci téměř 100 různých kontraktů s 17 federálními agenturami.

Musk svoji moc posílil tím, že se postavil na stranu Trumpa, který mu slíbil, že jej jmenuje do čela nové „komise pro vládní efektivitu“. Tato komise by mu umožnila doporučit rozsáhlé škrty ve federálních agenturách a změny pravidel. To by v podstatě znamenalo, že nejbohatší muž světa, který je zároveň významným dodavatelem pro vládu, by mohl regulovat ty, kdo dohlížejí na jeho firmy, což představuje obrovský střet zájmů.

Podle analýzy soudních podání a údajů o vládních zakázkách New York Times zjistil, že Musk má na vládě složité obchodní vazby. Místo toho, aby do takové funkce vstupoval jako neutrální pozorovatel, by se Musk ocitl v pozici, kdy by soudil svoje vlastní zákazníky a regulátory.

Jeho vliv sahá k NASA, ministerstvo obrany, vnitra, dopravy, obchodu a vnitřní bezpečnosti — je klíčovým hráčem ve všech těchto oblastech. Pokud by Trump vyhrál, mohl by nevolený Musk potlačit kohokoli, kdo by se mu postavil do cesty. Například nedávný testovací start rakety Starship byl několik týdnů pozdržován FAA kvůli obavám o ekologické dopady, což Muska rozčílilo.

Toto není první případ, kdy se bohatý člověk snaží získat moc bez volby. V roce 1933 se skupina podnikatelů snažila vzít moc do svých rukou a sesadit prezidenta Roosevelta. Bez ohledu na to, koho budete volit, svěřit tuto moc jednomu jednotlivci je zcela špatný nápad. Pro více informací navštivte New York Times.